Dlouhá ruka Francie: Proč byli v Gruzii zatčeni Mihai a Adina Stoianovi z hnutí MISA?

Oběma instruktorům hnutí založeného Gregorianem Bivolaru hrozí doživotní vězení za pseudozločin „psychického podrobení“.

Dne 22. srpna 2024 byli zatčeni Mihai a Adina Stoianovi, učitelé jógy ze školy MISA (Hnutí za duchovní integraci do absolutna), když během svých cest překročili hranici Gruzie u turecké Sarpi. Gruzínská média, hojně podporovaná policií a antikultovním hnutím, informovala, že manželé Stoianovi jsou hledaní ve Francii a byli také stíháni ve Finsku a Rumunsku „za dětskou prostituci a znásilnění“. Informace o jejich stíhání však není pravdivá. Pokud je mi známo, Stoianovi nejsou trestně stíháni ani ve Finsku ani v Rumunsku. Při jejich zatčení na ně však byl v Gruzii vydán pařížským soudem mezinárodní zatykač. Z čeho přesně jsou obviněni?

MISA je nové náboženské hnutí, které v Rumunsku v roce 1990 založil učitel jógy Gregorian Bivolaru. Před propuknutím Covidu mělo po celém světě asi 30 000 členů. Ačkoli jeho učení zahrnuje velké množství témat, od cvičení ásan po meditaci a výtvarné umění, kontroverze vzbuzuje jeho učení o posvátné erotice založené na indické tantře. MISA učí zejména osvícení prostřednictvím erotické kontinence (tj. orgasmu bez ejakulace, doprovázeného meditací a širším postojem lásky).

Po celém světě existuje několik náboženských hnutí, která učí posvátné erotice. Vzbuzují kontroverze, protože prolamují tabu o tom, že spiritualita a erotika by měly zůstat odděleny. Odpůrci náboženských menšin s kontroverzním učením je označují za „kultovní“ (jako součást tzv. antikultovního hnutí) a tvrdí, že žádná rozumná žena (ani muž) by dobrovolně takové divné nauky a rituály nepřijala. Proto mají být členové těchto skupin obětí „vymývání mozků“, „zneužívání slabosti“ nebo „psychického podrobování“.

Stanovisko, že „kulty“ se svou podstatou liší od skutečných náboženství a používají „vymývání mozků“ však odmítli jak akademici zabývající se novými náboženskými hnutími, tak i soudy ve Spojených státech a v dalších zemích, včetně Evropského soudu pro lidská práva. Na rozdíl od většiny ostatních demokratických zemí však Francie, která chová tradici sekularismu a zaujímá nepřátelský postoj vůči náboženstvím obecně, přijala ideologii antikultovního hnutí včetně zákonů proti „zneužívání slabosti“ nebo „psychickému podrobení“, které „kulty“ údajně používají, za což sklidila zaslouženou mezinárodní kritiku, včetně kritiky ze strany vedoucích představitelů oficiálních orgánů sledujících kontroverzní náboženství v jiných zemích. Ve Francii se tak můžete dostat do vězení jako vůdce „kultu“, který zneužívá „psychologického podrobení“, ačkoliv to většina akademiků považuje za imaginární zločiny založené na zdiskreditovaném pseudovědeckém výkladu pojmu „vymývání mozků“.

Obvinění proti „kultům“ jsou často podporována svědectvími bývalých „odpadlých“ členů, tzv. apostatů. „Apostata“ není urážka, ale odborný termín používaný sociology k označení menšiny bývalých členů, kteří se z různých důvodů mění v militantní odpůrce skupin, které opustili, a podporují antikultovní hnutí. Odborná literatura dokládá, že „apostaty“ se stává jen nepatrná menšina bývalých členů i těch nejkontroverznějších skupin.

MISA a její zakladatel Gregorian Bivolaru byl v různých zemích obviněni z toho, že se jedná o „sekty“ využívající „vymývání mozků“. Soudy však ve většině případů, které se dostaly před soud, rozhodly ve prospěch MISA a Bivolaru. Bivolaru byl odsouzen pouze jednou, a to v Rumunsku za údajný sexuální vztah se sedmnáctiletou studentkou jógy (v Rumunsku je uzákoněna hranice pro souhlasný pohlavní styk 15 let, ale zákon v tomto případě udělil trast za vztah mezi učitelem a žákem). To, že stíhání Bivolarua v tomto případě bylo neobjektivní, uznal i švédský nejvyšší soud, který v roce 2005 zamítl jeho vydání ze Švédska do Rumunska, což vedlo k tomu, že Bivolaruovi byl ve Švédsku udělen azyl. Daná studentka dodnes důsledně popírá, že by měla s Bivolaruem vůbec jakýkoli sexuální vztah.

Bivolara se týká nedokončený soudní případ z Finska, na jehož základě byl vydán mezinárodní zatykač, a jeden ve Francii, kde byl v listopadu 2023 zatčen. Na základě svědectví šesti bývalých „odpadlých“ členů, z nichž někteří jejich údajné zkušenosti datují do doby před více než deseti lety, jsou Bivolaru a další vedoucí představitelé MISA obviněni z toho, že prostřednictvím „vymývání mozků“ měli přimět studentky z cizích zemí (včetně Finska), aby odjely do Francie, kde s Bivolarem absolvovaly posvátné erotické rituály, o nichž nyní tvrdí, že ve skutečnosti nebyly dobrovolné kvůli tomu, že jim předcházelo „vymývání mozků“.

Nepochybně proto, aby zapůsobil na zahraniční policii a soudy, je v mezinárodním zatykači na Stoianovi rovněž zmíněna rituální konzumace moči v průběhu rituálů ve Francii, kterých se měl Bivolaru a některé studentky jógy účastnit. Bez znalosti souvislosti působí takové prohlášení šokujícím způsobem, ve skutečnosti má však obřadní konzumace moči v rituálním kontextu dlouhou a zavedenou tradici v indickém tantrismu a je zastoupena i v jiných západních esoterických hnutích.

Při raziích v listopadu 2023 francouzská policie a státní zástupci oznámili, že „osvobodili“ více než 50 žen (žádná z nich nebyla Francouzka), které MISA „držela“ na různých místech ve Francii a které podle nich měly být „znásilněny“ Bivolarem. Od zátahů uplynulo přes osm měsíců a ani jedna z údajně „osvobozených“ žen se nepřihlásila jako „oběť“. Všechny trvají na tom, že byly ve Francii ze své vlastní svobodné vůle. Do Francie přijely z různých důvodů, a ne všechny plánovaly setkání s Bivolaruem nebo účast na praktikách odvozených z učení MISA o posvátné erotice. Ty z nich, které měly do Francie přijet, aby se účastnili erotických rituálů, všechny uvedly, že plně chápou, v čem praxe posvátné erotiky v MISA spočívá, a že jsou rády, že se jí mohou účastnit. Několik z nich dokonce podalo stížnost na francouzskou policii.

Dochází tak ke střetu dvou narativů: šest „apostatů“ líčí své dávné zážitky z Francie jako sexuální zneužívání, kterému se nebránili, protože jim by „vymyt mozek“, zatímco více než padesát studentů shodně tvrdí, že nejsou „oběťmi“, ale dobrovolně přijali nekonvenční duchovní cestu. Významní vědci, včetně kanadské akademičky Susan Palmerové, specialistky na nová náboženská hnutí i na zneužívání žen v náboženském prostředí, vedli s ženami „osvobozenými“ v roce 2023 ve Francii obšírné rozhovory, z nichž vyplynulo, že všechny popírají skutečnost, že by se kdy staly oběťmi. Shledali je přitom dobře naladěnými a věrohodnými svědkyněmi.

Francouzský případ se tak opírá o (a) zdiskreditované teorie o tzv. „vymývání mozků“, které odmítli akademičtí vědci i soudy téměř ve všech demokratických zemích vyjma Francie; (b) post factum rekonstrukci svých zkušeností s MISA a Bivolaruem šesti odpadlých bývalých členek, které se hnutí z osobních důvodů mstí (některé se pokusily založit konkurenční školy jógy nebo se domáhaly značných škod prostřednictvím občanskoprávních sporů), které jsou v rozporu s postojem všech žen, které byly ve Francii během razií v listopadu 2023 vyslýchány.

Vzhledem k tomu, že ona šestice „apostatů“ opakovaně prohlásila, že jejich cílem je zničit MISA jako duchovní hnutí a ukončit jeho činnost, není překvapivé, že obviňují také starší studenty, kteří v nepřítomnosti Bivolarua pokračují v organizování aktivit hnutí, včetně Mihaie Stoiana a jeho ženy Adiny. Rovněž je obviňují ze „zneužití slabosti“ a „psychického podrobení“, tj. z „vymývání mozků“, protože údajně naváděli ženy k účasti na retreatech a rituálech ve Francii. Hrozba, o níž se zmiňují gruzínská média, že Stoianovi budou ve Francii odsouzeni k „doživotnímu vězení“ za to, že učili nauku MISA studentky, z nichž většina byla s přijatým učením spokojena a některé možná ne, je znepokojivá a směšná zároveň.

Ať už je skutečný podíl manželů Stoianových na cestách studentek do Francie jakýkoli, je nezbytné zopakovat, že tato obvinění pocházejí pouze od šesti nespokojených „odpadlíků“, zatímco více než padesát žen, které policie v listopadu 2023 našla na místech působení MISA ve Francii, všechny uvedly, že tam odjely zcela svobodně a šťastné, že jsou součástí neobvyklé (nikoli však nezákonné) duchovní cesty, kterou si svobodně zvolily a žádají, aby jim bylo umožněno ji vykonávat v rámci svobody náboženského vyznání či přesvědčení jejich i jejich učitelů.

Vzhledem k oficiálním kampaním proti „kultům“ obecně a ve Francii obzvláště proti MISA, nemluvě o postoji médií, je prakticky nemožné, aby se Mihai a Adina Stoianovi v případě vydání do Francie dočkali spravedlivého procesu respektujícího jejich lidská práva a svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení. Chápeme, že z politických a jiných důvodů může být obtížné, aby se gruzínští soudci postavili proti Francii, jako to udělal nejvyšší švédský soud, když v roce 2005 odmítl vydat Gregoriana Bivolaru do Rumunska. Doufáme však, že vezmou v úvahu širší souvislosti tohoto případu a nebudou jej považovat za běžný trestní případ, zatímco jde o něco zcela jiného.