Obsah série:

1. MISA v Rumunsku
2. Zasahuje Hugues Gascan
3. „Oběti“
4. Buď jsi oběť, nebo máš vymytý mozek

Ani jedna z žen „osvobozených“ francouzskou policií v roce 2023 netvrdí, že by byla obětí. Seriál Apple TV je ignoruje.

Franck Dannerolle působí jako vedoucí OCRVP (Office central pour la répression des violences aux personnes – Ústřední úřad pro potírání násilí na osobách). Často je chválen za svou dobrou práci v boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí, což je jistě velmi chvályhodná činnost.

V dokumentu „Twisted Yoga“ (v ČR jako „Odvrácená strana jógy“) se však ukazuje jako skutečný zastánce diskreditované, pseudovědecké teorie vymývání mozků, které údajně praktikují „sekty“ a „guruové“. Skutečnost, že vysoce postavený policejní důstojník sdílí hrubé předsudky vůči sektám, je důvodem k obavám.

Paradoxně v dokumentu nabízí jeden z nejlepších příkladů stereotypu vymývání mozků. „Všichni guruové vám říkají, že stoupenci jsou svobodní. Nemají řetězy na nohou, nemají řetězy na rukou… Tato nesvoboda je způsobena mřížemi v mozku. Mřížemi, které jim guru vložil do hlavy.“ „Ve Francii,“ dodává, „máme specializovaný nástroj pro boj proti trestným činům páchaným v sektářském prostředí. A jsem si vědom, že pojem mentální podrobení, který jsme začali používat jako nástroj v kontextu sektářských deviací, je ve skutečnosti pro Francii velmi specifický… Nejde o osobu, která má slabost proto, že je stará nebo nemocná, ale proto, že byla uvedena do stavu psychologické sugesce. Postupně, pomocí různých technik, dojde k mentálnímu podrobení, které dovoluje odstranit svobodnou vůli oběti. Člověk ztratí svou svobodnou vůli a přijme utrpení, které by jinak nikdy nepřijal…“

Jeho líčení je standardní popis mýtu o „vymývání mozků“, který se dostal do francouzského práva pod názvy jako „zneužití slabosti“ či „psychologické podrobení“. Po staletí kritici nepopulárních nebo neznámých náboženských doktrín či praktik tvrdili, že jejich stoupenci museli být zbaveni svobodné vůle nějakou tajemnou vnější silou. Římští spisovatelé obviňovali rané křesťany z čarodějnictví, čínští císařští úředníci říkali totéž o nepovolených sektách, středověcí polemici recyklovali toto obvinění proti skupinám, které označovali za kacířské, a v 19. století kritici církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů trvali na tom, že žádný racionální člověk nemůže přijmout mormonismus, aniž by neupadl pod „mesmerický“ vliv. Moderní antikultovní ideologie jen nahradila slovník magie slovníkem psychologie.

Po Maoově vítězství v Číně a korejské válce západní zpravodajské agentury spekulovaly (bez vědeckého základu), že komunistické režimy zdokonalily metody nátlakového „obrácení“, takže termín „vymývání mozků“ nevymysleli vědci, ale novináři s vazbami na zpravodajské služby. Tyto teorie se dostaly do veřejného diskurzu spíše prostřednictvím senzačních zpráv než empirických důkazů a americká vláda později uznala jejich spekulativní a politickou povahu. Přesto se staly vzorem pro pozdější tvrzení, že nová náboženská hnutí používají podobné techniky, i když je soudy a vědci opakovaně odmítali.

V roce 1990 dospěl americký federální soud v případu „Fishman“ k závěru, že „teorie týkající se nátlakového přesvědčování praktikovaného náboženskými sektami nejsou dostatečně podložené, aby mohly být přijaty jako důkaz u federálních soudů“, čímž vyloučil znalecké posudky založené na takových modelech. Evropská jurisprudence se ubírala stejným směrem. Evropský soud pro lidská práva v roce 2010 uvedl, že „neexistuje obecně přijímaná a vědecká definice toho, co představuje ‚ovládání mysli‘“. Poznamenal, že chování často uváděné jako důkaz nátlaku – intenzivní oddanost, úcta k vůdcům, společné bydlení, nadšené šíření víry – je běžné v mnoha náboženských tradicích. Italský ústavní soud již v roce 1981 zrušil fašistický trestný čin „plagio“ (podobný „vymývání mozků“), protože postrádal vědeckou platnost a porušoval náboženskou svobodu.

Tyto precedenty odrážejí široký mezinárodní konsenzus: obvinění z „psychologického podrobení“ v náboženském kontextu jsou příliš vágní, příliš ideologicky zabarvená a příliš snadno zneužitelná k ospravedlnění státního zásahu. Umožňují orgánům nahradit vlastní hodnotové soudy skutečnými zkušenostmi věřících, čímž vytvářejí dvojí metr, podle něhož se u hlavních náboženství předpokládá legitimní přesvědčování. Naproti tomu menšinová náboženství jsou považována za vinná, dokud se neprokáže opak.

„Twisted Yoga“ se o myšlenku „vymývání mozků“ silně opírá, stejně jako jinak kompetentní důstojník Dannerolle, protože bez ní se celý jejich příběh hroutí. První potíž, s níž se potýkají, spočívá v tom, že žádná z žen prezentovaných v dokumentu jako „oběti“ se v době událostí, které popisují, za oběť nepovažovala. Pocit, že jim bylo ublíženo, se objevil až později, po seznámení s protisektářským poradenstvím a literaturou.

Zastánci obžaloby nepochybně namítnou, že to je běžné v případech znásilnění, kdy přeživší mohou potřebovat roky, než dokážou vyjádřit, co se stalo. To je pravda, ale je také pravda, že oběti znásilnění obvykle neprožívají útok jako hluboké duchovní setkání, ani dobrovolně necestují za údajným pachatelem poté, co jim bylo předem řečeno, že setkání bude zahrnovat erotický rituál. Iniciace popsané bývalými členkami MISA se odehrávaly v rámci posvátné erotiky, což vyžaduje odlišný interpretační úhel pohledu. „Vymývání mozků“ poskytuje pohodlné – byť nepřesné – vysvětlení: ženy si „myslely“, že souhlasí nebo jsou dokonce šťastné, protože jejich svobodná vůle byla údajně potlačena. Teprve později, když jim bylo řečeno, že byly zmanipulovány, přehodnotily své zážitky jako zneužívání.

Druhý důvod, proč se dokument a francouzské úřady tak silně opírají o „vymývání mozků“, je ještě více odhalující a týká se toho, co „Twisted Yoga“ nápadně opomíjí zmínit. Divákům je opakovaně sugerováno, že 28. listopadu 2023 francouzská policie „zachránila“ desítky žen, které údajně drželi v zajetí Bivolaru a MISA a které byly na pokraji znásilnění. Žádná z těchto žen se však v dokumentu neobjevuje. Místo toho se v pořadu objevují pouze svědci, kteří z hnutí vystoupili již před lety. Ženy údajně „osvobozené“ v roce 2023 nebyly přitom nedostupné, ani nechtějí mlčet. Čtrnáct z nich se v roce 2024 zúčastnilo rozhovorů s kanadskou badatelkou Susan Palmerovou. Všechny podaly stejnou výpověď: nebyly oběťmi, nebyly drženy proti své vůli, do Francie cestovaly svobodně a špatně s nimi nezacházela MISA, ale policie a státní zástupci, kteří na ně vyvíjeli silný nátlak, aby prohlásily, že byly zneužity. Ani jedna z nich neřekla, že by byla v nebezpečí, napadena nebo znásilněna. Více než dvacet z nich později podalo stížnosti na údajné zneužívání – ze strany francouzské policie, nikoli ze strany Bivolarua.

To postavilo úřady, producenty dokumentu a jejich preferované svědky do nepříjemné situace. Dokument BBC „The Bad Guru“, ačkoli byl zaujatý, alespoň uznal, že žádná z žen „zachráněných“ v roce 2023 se neidentifikovala jako oběť. „Twisted Yoga“ toto zcela opomíjí, ale mezi řádky ponechává hotové ospravedlnění: pokud ženy popírají, že jsou oběťmi, musí to být proto, že mají „vymyté mozky“.

Jak argentinská badatelka María Vardé ukázala ve své analýze podobných případů v Argentině, tato logika propůjčuje mimořádnou moc státním zástupcům ovlivněným antisektářskou ideologií. Zbavuje obžalované jakékoli smysluplné obhajoby a staví členy menšinových náboženských hnutí do nemožné situace. Pokud řeknou, že jsou oběti, prokuratura vyhraje. Pokud to popřou, jejich výpověď je zamítnuta jako výsledek „vymývání mozků“ a prokuratura stejně vyhraje.

V dokumentu jako „Twisted Yoga“, kde novináři bojující proti kultům a odpadlí bývalí členové fakticky fungují jako soudce, porota i kat, je výsledek předurčen dlouho předtím, než se objeví závěrečné titulky.

Zdroj: Bitter Winter